Jarní aktivita klíšťat se blíží

Klíšťata se nejvíce vyskytují v období jara až podzimu, kdy jsou pro jejich aktivitu vhodné podmínky (vlhko a teplo). Zároveň mnoho lidí tráví svůj volný čas v přírodě, a proto jsou klíšťaty více ohroženi.
V České republice se mezi nejčastější onemocnění přenášená klíšťaty řadí lymeská borelióza a klíšťová encefalitida. ČR stále patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. V roce 2020 bylo nahlášeno celkem 854 případů, což potvrzuje rostoucí trend posledních let. Klíšťová encefalitida je endemická ve většině zemí Evropy.

Ačkoliv je klíště svou velikostí lehce přehlédnutelné, může způsobit velké zdravotní komplikace. Studií dat z let 2006–2019 bylo zjištěno, že až 29,2 % z více než 14 000 vyšetřených klíšťat bylo přenašečem některého ze závažných onemocnění (viz graf č. 1). Současně bylo také potvrzeno, že klíště může způsobovat více než jedno onemocnění zároveň, tzv. koinfekci. Při podrobnějším výzkumu klíšťat pozitivních na boreliózu bylo zjištěno, že až 12,4 % z nich obsahovalo i jiný patogen (viz graf č. 2). To znamená, že každé 12. klíště infikované boreliózou bylo přenašečem i další nemoci. V případě koinfekce je náročnější správně stanovit diagnózu onemocnění.

Graf č. 1: Přehled podílu infikovaných klíšťat způsobujících infekční onemocnění přenosné na člověka a Graf č. 2: Přítomnost dalších infekcí u klíšťat pozitivních na boreliózu

Zdroj: kliste.cz

Klíšťová encefalitida patří k nejnebezpečnějším nákazám, které se vyskytují na našem území. Její původce je schopný nenávratně poškodit buňky centrálního nervového systému, jehož správné fungování je pro člověka existenčně důležité. Na rozdíl od původců lymeské boreliózy proti virům klíšťové encefalitidy doposud neexistuje účinný specifický lék. Pacient tak i přes intenzivní péči nezřídka opouští nemocnici v horším stavu, než v jakém do ní na začátku potíží dorazil. V nejhorších případech, které zaznamenáváme především u osob středního a staršího věku, způsobí viry klíšťové encefalitidy trvalé následky závažného charakteru vedoucí ke ztrátě soběstačnosti, připoutání na invalidní vozík nebo k pobytu v ústavním zařízení.

Rekonvalescence je obtížná, dlouhodobá a bohužel ne vždy úspěšná. Postinfekční následky často představují významnou zátěž nejen pro samotného postiženého vyžadujícího neustálou péči, ale i pro jeho nejbližší, zejména rodinné příslušníky. Jedinou specifickou ochranou proti klíšťové encefalitidě, nemoci, která si může vyžádat dokonce i život pacienta, je očkování.

Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR za roky 2011–2020:


Zdroj: ISIN (Informační systém infekčních nemocí), SZÚ Praha

Ačkoliv většina populace ČR má povědomí o existenci onemocnění a očkovací látky, je v ČR očkováno jen 29 % populace. Nejméně chráněnou skupinou obyvatelstva jsou osoby nad 60 let věku, u kterých proočkovanost dosahuje jen 20 %. Příkladem by nám mohly být sousední země, jako je Německo s celkovou proočkovaností 58 % nebo Rakousko s celkovou proočkovaností 79 %.

Proočkovanost populace proti klíšťové encefalitidě ve vybraných zemích Evropy v roce 2019:

Zdroj: Ipsos: TBE Awareness Coverage and Compliance Research 2019


Vysokou míru ochrany poskytnou už první dvě dávky aplikované obvykle 1 až 3 měsíce od sebe. Druhá dávka imunitu prodlouží na 3 roky a následná na období 3–5 let, podle věku očkovaného a použité vakcíny. Příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě už v dnešní době poskytují všechny zdravotní pojišťovny na základě dokladu o úhradě vakcinace v ordinaci lékaře. Vakcíny proti klíšťové encefalitidě existují více než 40 let, což znamená miliony aplikovaných dávek s vysokým profilem bezpečnosti.